Mravenečci zmateně organizovaným davem zaplavili sál, interiér kulturního pařízku, černá tělíčka se řinula jako jeden s průměrným apetitem neslučitelný červ. Zasedli ve vyhlodaných lavicích, našponovali koukadla a v moment profesorova vstupu počali, zdánlivě na jeho počest, si třít krunýř bříška. Profesor, potěšen tak velkýn ohlasem na jeho nástup, usednul do křesla vytesaného ze sotva pár dní starého ohryzku jakéhosi plodu.
